 |
| Na konci 20 km dlouhého kopce s převýšením 1.000 metrů |
Letos jsme učinili revoluční změnu v pojetí přípravy na dálkové běhy.
Vždy se jezdilo před prvním sněhem na severu na ledovec, kde ale když
nejste delší dobu, tak toho moc nenatrénujete kvůli výšce a navíc první
závody nás čekají až druhý víkend v lednu, což je dost dlouhá doba na
to, abychom jezdili na relativně drahý Dachstein, kde se jen piluje
technika a odpoledne se modlíme, ať nemusíme na kolce do deště či sněhu.
Proto jsme vyrazili do středomoří, konkrétně na ostrov Mallorca, který
si na jaře tradičně podmaňují všechna cyklistická esa. Je potřeba trochu
přiznat, že ač jsme sice v našem teamu svým založením převážně geniální
(až na některé vyjímky) jsme na to nepřišli sami, ale poradili nám to
bratři Aucklandi, kteří si to vyzkoušeli už loni. Znamenalo to tedy
vybrat hotel, sehnat letenky, nabrousit hroty, vyměnit kolečka a hurá s
trenkama a tričkem bez rukávů na konci října k moři. POKRAČOVÁNÍ + FOTA A VIDEA
