úterý 13. května 2014

Soustředění Korsika, aneb jak mistr Belgie šel do kytek

S tim posilováním by se to nemělo přehánět! Stromba?

A vás jako z toho sedla bolí zadek?

Pan Dan to Ježkovi pěkně rozjíždí

Nahoře v sedle, tam je hej, tam hezký holkyy pivo roznášej!

A to kolo se pod nim nerozpadne?
Na letošní první soustředění jsme vyrazili na Korsiku na kola. Cesta tam byla utrpením větším než sledování zasedání našeho parlamentu, ale koupel v bazénku po příjezdu do Porta nás hodil spolu s prvním kanďákem vína do pohody. Ráno jsme pak už za sluníčka vyrazili na první pohodovou etapu podél pobřeží v krásně zvlněném terénu zakončená prvním delším stoupáním do tzv Špeluňky. Večer jsme pak ještě nacvičovali útěk před vlnou tsunami na pláži. Druhá etapa pak přinesla hned od začátku pořádné stoupání o délce 35 km od moře až na Col de Vergio do 1.478 m n.m. Jaj, tam byla kosa jak v Rusku. Rychle dolů a na další sedlo, kde nás napadla polodivoká prasata a ukradli Martině batoh i se svačinou. Dlouhý sjezd zpět k moři a ještě jeden brutus výjezd proti větru, co dal vzpomenout na legendární passo Penis v Itálii. Pak už nás naštěstí čekaly holky s La Bagetama a nás kochání se skalními útvary v Kalankách. Poprvé jsem si letos na chvilku chtěl zdřímnout na chodníku, ještě že máme ten Enervit. Etapou na vyjetí byla kratší etapa přes 900 m vysoké sedlo, odkud jsme prchali před kroupami co to dá. Následovaly opět kopečky a výlet na bláznivé kameny přes Vendetou proslulé veničky, až jsme z toho museli vyžrat místní svačinárnu do posledního drobečku. Poslední etapa prvního bloku opět směřvala do hor na kopec 55 km dlouhý do Zonzy. Cestou zpět už jsem viděl všechny svaté a poslední kopec do kempu se každým šlápnutím vzdaloval jak Klokanům šance na záchranu v lize. Naštěstí mě zachránily holky svačinou a koupelí u moře. Den volna v Bonifaciu sednul jak prdel na hrnec a další etapa pak byla regenerační k vodopádům do hor a přes klášter domů k moři, tak aby bylo hodně síly na královskou etapu na závěr. Ta vedla opět od moře přes tři sedla a hned to první Col de Ospedale stálo za to, zhruba 1 km před koncem jsem s Ježkem nastoupil za řevu místních fanoušků a fanynek a orval všechny včetně mistra Belgie. Ten pocit vítězství je blahodárný. Co na tom, že tím mistrem se stal už před 43 lety. Druhé sedlo na velkou!!! a třetí na večerníčka až na Col de Bavela a zase rychle dolů k moři přes další sedlo. Tour de France se blíží a naše forma stoupá, tak uvidíme, co na to Belgičani :-) Koupel v moři a hurá domů se 700 naježděnými kilometry a 12.000 nastoupanými metry, toť naše letošní první soustředění. Více fotek najdete zde: fotky Korsika