Začátek
listopadu znamená pro náš team každý rok cestu na daleký sever do
Norska nad Lillehammer do krásného střediska Sjusjoen. A letos tomu
nebylo jinak, takže jsme napakovali Bohouška i s nově zabudovanym videem
a mazali jsme na loď. Asi fakt stárnu, protože jsme tam byli o 2 hodiny
dřív. V Norsku nás čekal sníh a tak jsme nadšeně dělali to, proč jsme
tam jeli.
První dva dny jsme si prošlápli stopu skrz bažiny, což byl trénink ostrý
jako břitva. Odpoledne jsme se pak poctivě věnovali technice, na
střídačku klasice a bruslení. Třetí den nám konečně napadlo a tak jsme
si zajezdili v super stopách kolem krásných jezer na okruhu 20 km, což
už nelze říct o dnu následujícím, kdy jsme sice opět vyrazili, ale než
jsme stihli odjezdit trénink, tak nám to uplavalo před očima a museli
jsme se tak definitivně přestěhova na závodní tratě, kde 15 sněhových
děl vyrobilo za 2 dny 4 km dlouhou trať o šířce 9 metrů a výšce půl
metru. No paráda a každý den nově najetá stopa jak dvě otočený dětský
rakve. No a tak jsme si lyžovali a lyžovali, Tomas s námi nebyl, takže
nikdo neotravoval s rozcvičkama, dopoledne jsme střídali pomalé
vytrvalostní tréninky s těmi rychlejšími, odpoledne se věnovali technice
a obratnosti.
